Fernandův blog

Diluta Side

Snáší se noc

Snáší se noc
Vítr tajemně vane listy stromů
Stromů jenž vrhají stín na měsíc
Měsíc tak záhadný a čarovný jako dnes
Myslet si mohu, že má duše se bude dotýkat hvězd
Hvězd jejichž zář tu bude věčně

Sýček houká písen noci
Ten stín co vidím říká mi co mám moci
Obloha, krásná, hvězdná, malebná

Jak kouzelná je dnešní noc
Kéž by trvala na věčnost.


Cosmos

Místo nejistoty duše naše obklopuje
Tak vzdálený onen sen
Pluje dál

Hvězdy neexistující, zářící na nás
Kolik toho viděly

Krásy barev místa obklopují
Slunce za obzor zapadají
Fantazii melancholickou naplnují

Černá, bílá symfonii rozdílů hraje
A nikdy hrát ji nepřestane

Černí vlci nebem kráčejí
Dál a dál

To okolní ticho nikdy nepřeruším
Ty záhady nikdy nikdo nevyřeší
Jaký je smysl toho všeho?



Milovaná

V mých snech
V mém srdci
Vidím tě

A ten sen tak skutečný
Jako hvězdy na obloze zářící
Nechci,nechci opustit tě

Za těchto temných nocí
Za ruku mě vedeš a já nevím kam
Jako země fantazie vládne jejich mocí
Slunce neviděné putuje tam

Oči tvé černé, tajemné
Nádherné, bezbřehé

Schody do nebe nabízíš mi
A já nevím zda jít mám
Lilie nikdy víc nezářila
Ten její svit, to její kouzlo
Dotýká se duše mé


Měsíc

Měsíc mile miloval mě
Mraky marně, měsiční noc mírnily
Muž mrazu maloval Monu
Mandevila málo melodii hrála

Noční naději nám nabízí
Nikdo nevidí nádheru měsiční
Noc nízko nadnesla se
Nikdy neztratím tě

V srdci smrt číhá
Smutek samotný
Sny stále zpívají zážitky své

Znovu a znovu



Áter side

Plačící

Obloha temná s smutná
Plačící nad jezerem měsičním
Onen černý den nadešel
Rozbřesk s růžemi černými přišel
Strach z neznáma krajinou pluje

Plačící oči nad jezerem, jako odraz duše
Měsiční sonáta nedohrála ještě
Červené tulipány krajinou letí
V dály zní duší hromobití

Plačící, smutnící duše nad oblohou tmavou

Déšt a zkáza přišla
Vše živé smila


Zrcadlo

Odlesky pocitů do srdce odrážející
Zrcadlo v očích třpytem slz zářící
Zavřené oči shlížejíc, nad rakví růžemi pokrytou

Luciferovy ruku podávám
Osudu špatnému mávám

Smutek pohltil mě docela
Rozlišovati co je dobro a co zlo záludné jest

Do soumraku šestého cíl dokončit mám
Krvý ortel podepsat

Na papíře nový osud leží
Co na druhém břehu duši mou čeká
Mě ted zajímá s těží ...


Requiem

Letící hvězda přes oblohu
Mrtvá hvězda zářící

Údolí steskně hraje melodie smutné
Flétna údolím si prozpěvuje
Za pochodu lidí v barvě černé

Kočár mlhavým údolím projíždí
Hroby k životu se probouzí
Dva měsíce, dvou světů, v jezeru vzpomínek zůstávají
Holubice v této noci večerní, okno do duší pozorují

Plačící onen den smutku
Mrtvá hvězda zárící
Rychle sestupuje k údolí stesknému
Zapět duším jejich skladby
Larcrimosa dies illa.